Laboratorní analýzy
se zaměřuje na určení původní techniky malby daného díla i případných pozdějších přemaleb na základě studia stratigrafie nábrusů odebraných vzorků a identifikace použitých pigmentů a pojiv. Zjištěné poznatky nám pak umožní zkoumané dílo datovat nebo blíže zařadit do určitého provenienčního či autorského okruhu.
Nejdůležitějším bodem celého procesu je formulace otázky, na níž zadavatel od naší laboratoře očekává odpověď. Vyřčení této otázky předem výrazně usnadní výběr vhodných analytických metod. Zpravidla je nutné použít více analytických technik. Teprve jejich kombinace obvykle vede k dosažení spolehlivějšího výsledku.
Cena průzkumu se vždy odvíjí od potřeb a požadavků zákazníka. Pro vyhotovení cenové nabídky nám prosím zašlete vyplněný objednávkový formulář.
Akademia Zamojska v Zamošči. Sled barevných vrstev.
STUDIUM STRATIGRAFIE BAREVNÝCH VRSTEV VÝTVARNÝCH DĚL
představuje základní metodu, jež na základě analýzy vrstevního sledu malby umožňuje pochopit původní malířskou techniku a sledovat historii zkoumaného díla. Pro stratigrafickou analýzu je zapotřebí malý fragment malby (minimální průměr vzorku – 0,2 mm, doporučený – 2 mm). Velikost a kvalita vzorku mají přímý vliv na kvalitu analýzy. Způsob přípravy vzorku se volí podle typu materiálu a dalšího zamýšleného zkoumání.
Pod původní žlutou barevnou vrstvou je patrný plátek kovu. Malba byla zhotovena na podkladu pokrytém imitací zlacení.
Pozorování stratigrafických vrstev vzorku se provádí v optickém a elektronovém mikroskopu při různých zvětšeních.
V optickém mikroskopu se pro pozorování v odraženém světle rozsah zvětšení standardně pohybuje mezi 100-400x. To umožňuje pozorovat i hrubozrnné pigmenty jako např. malachit či azurit (průměrná velikost zrn mezi 10 – 40 μm).
Tento vzorek je tvořen směsí ostrohranného azuritu a kulovitého malachitu.
IDENTIFIKACE PIGMENTŮ
slouží jako podklad pro datování barevné vrstvy. Pigmenty jsou nejčastěji identifikovány pomocí optické mikroskopie, mikrochemických reakcí a elektronové mikroskopie s EDS detektorem. Někdy je ovšem nutné použít další doplňující pokročilé analytické metody: infračervené spektroskopii, Ramanově spektroskopii, rentgenové difrakci nebo elektronové mikroskopii s detektorem WDS.
Syntetický ultramarín v procházejícím světle.
Přírodní ultramarín v procházejícím světle.
Pozorování pigmentů v procházejícím světle optického mikroskopu
Tento typ analýzy vyžaduje práškový vzorek. Pigment je pozorován optickým mikroskopem v polarizovaném procházejícím světle při zvětšení až 1000x, které odhalí i pigmenty s malou zrnitostí (až 0,5 μm), jako je např. olovnatá běloba.
Minium v procházejícím světle.
Charakteristická barva minia v polarizovaném procházejícím světle.
Analýza vzorků elektronovým mikroskopem s EDS detektorem
Pigmenty o zrnitosti menší než 0,5 μm (např. titanová běloba, kadmiová červeň) jsou pozorovatelné výhradně v elektronovém mikroskopu, neboť tento přístroj dosahuje zvětšení až několik set tisíc.
Mikroskopy vybavené detektory EDS či WDS umožňují získat doplňkové informace o prvkovém složení pigmentů.
Nábrus vzorku WB4. Fotografováno v odraženém světle. Pět barevných vrstev spadá do stejného časového období.
Fragment vzorku ve zpětně odražených elektronech s EDS spektrem znázorňujícím prvkové složení kulatého zrna.
Analýza EDS spekter.
ANALÝZA POJIV
nám poskytuje další možnost dozvědět se více o zkoumaném díle, napomáhá objasnit příčiny poškození a zvolit vhodná konzervační média. Pojiva se určují pomocí chemických metod, mikrochemických reakcí a specifického zabarvení vlivem činidel. Při identifikaci pojiv také spolupracujeme s výzkumnými centry, která provádějí studium těchto látek na základě spektroskopických a chromatografických metod.
Stratigrafie vzorku WB19 před mikrochemickými zkouškami.
Ponceau S.
FTIR spektra referenčního vzorku vosku a rentoaláže z obrazu Jana Matejky „Rejtan – pád Polska“.
Sudan B Black.
Lugolův roztok.
ANALÝZA OMÍTEK
umožňuje sledovat stavební vývoj objektu. Na základě chemického a petrografického studia omítek jsme schopni určit typ použité malty.
U vápenopískových omítek je možné určit hmotnostní poměr pojiva a plniva a z petrografických nábrusů lze určit i poměr objemový.
Dále provádíme kvalitativní a semikvantitativní analýzu solí. Určení stupně zasolení omítky hraje klíčovou roli při návrhu restaurátorského zásahu.
Mikrofotografie vzorku omítky pozorovaného ve zkřížených nikolech.
IDENTIFIKACE VLÁKEN
Identifikace vláken je nezbytným prvkem procesu datování a autentifikace uměleckého díla. Díky analýze morfologie vlákna a jeho chování při styku s určitými chemickými činidly jsme schopni určit typ použitého plátna (syntetické, bavlněné, lněné, konopné, jutové).
Fotografie lněného vlákna v procházejícím světle.